Slunná Madeira

Láká vás dovolená na malém ostrově, kde je neustále jaro? Přesně tak by se dala označit portugalská Madeira, která je zajímavá nejen svou historií, ale i nádherou své přírody. 800 kilometrů čtverečních, čtvrt milionu obyvatel, úžasné víno, lahodné speciality a všudypřítomný fialový vřes.

^{ilustrační foto: flickr.com – Jan Petersen, Madeira – Portugalsko}

Hlavním městem Madeiry je Funchal

Centrem ostrova je městečko Funchal (své jméno dostalo vlastně po fenyklu, který zde dodnes roste). Jeho dominantou je hlavně místní přístav Ilhéu de Pontinha, zajímat Vás ale určitě bude i muzeum věnované historii místního vína nebo parčík Da Cidade s jezírkem a několika sochami. Ve východní části města najdete katedrálu Sé z konce patnáctého století, jednu z nejstarších staveb na ostrově. A místní botanická zahrada? Z té si prohlédnete Funchal doslova jako na dlani.

Nezapomínejte na pojištění do zahraničí! Více informací naleznete na www.ervpojistovna.cz

Skanzen Santana ukáže, jak se žilo v minulosti

Jednou z nejvíce obdivovaných památek Madeiry je malý skanzen, jenž nese název Santana. Chaloupky s doškovou střechou, úhledné parčíky a záhonky – prostě jako by se tu na pár století zastavil čas. Dvě z chaloupek můžete i navštívit, případně si tu koupit nějaký suvenýr – ozdoby ze slámy, krajky či výšivky.

Útes Cabo Girao

Zajímá Vás spíše monumentální přírodní scenérie? Navštivte útes Cabo Girao, který doslova bere dech. Jde o skálu, která strmě vystupuje více než šest set metrů z Atlantického oceánu. Výhled na nekonečnou vodní hladinu nebo na spoustu políček, které tu neustále obhospodařují houževnatí zemědělci, to opravdu stojí za to!

Symbolem Madeiry jsou i takzvané levády – tedy zavlažovací kanály vedoucí vodu z horských bystřin do údolí, bez kterých by bylo místní zemědělství odsouzené k zániku. Stezky, které takovéto levády lemují, si můžete prohlédnout v údolí Rabacal. Celková délka těchto kanálů je více než dva tisíce kilometrů.

A když jsme u Madeiry, nelze nevzpomenout místní úžasné víno. To vzniklo vlastně úplnou náhodou, mořeplavci je zapomněli v sudu na palubě a převážením sem a tam v horkém atlantickém klimatu dostalo hodně zajímavou chuť. Zkuste třeba Atlantis Rose, nic tak sladkého jste asi ještě neměli.